Obsah  Pozemní komunikace, veřejné prostranství, parkovací plochy

Liga vozíčkářů, Bzenecká 23, 628 00, Brno, tel.: +420 537 021 493, info@ligavozic.cz







Obecné informace

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení se s ostatními chodci.

Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště.


Zařizovací předměty umístěny mimo vodící linii

Zařizovací předměty umístěny mimo vodící linii



Chceme-li osobě slabozraké či nevidomé umožnit bezpečný a plynulý pohyb, nenavrhujeme v průchozím prostoru vodící linie žádný městský mobiliář či jiný objekt.
Je-li i přesto v tomto prostoru některá překážka, je nutné ji doplnit bezpečnostními prvky tak, aby byla snadno identifikovatelná pomocí bílé hole.
Protože osoba nevidomá se pohybuje od vodící linie v mírném odstupu a kontakt provádí pomocí bílé hole, je možné zarážku odsunout za obrys překážky až o 200 mm.

Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene. Zásadní je umístění nápisů a jejich osvětlení. Pro grafické značky platí příslušné normové hodnoty.


Kontrastní značení celoskleněných ploch



Přesné řešení grafického značení řeší příslušná norma ČSN ISO 3864-1 (Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech).
Norma se zabývá způsobem značení určitých situací, vhodného kontrastního zbarvení a velikostí značení v závislosti na vzdálenosti a úhlu pohledu.

Výškový rozdíl pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm.

Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.

Nášlapná vrstva musí mít:
    a) součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
    b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
    c) úhel kluzu nejméně 10°, popřípadě ve skonu pak:
    d) součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg a , nebo
    e) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 x (1+tg a ), nebo
    f) úhel kluzu nejméně 10° x (1+tg a ).
        a je úhel sklonu ve směru chůze.

Pokud se pro pochozí plochu použije rošt, musí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15 mm.

Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1200 mm x 1500 mm.

Telefonní automat musí být vybaven sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 x 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou nebo sedací opěrou, v bezprostřední blízkosti přístroje.

Prvky pro umělé vodící linie, signální a varovné pásy musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Případně akustická signalizace musí být jednoznačně identifikovatelná podle akustického signálu nebo trylku. Výrobky pro vytvoření těchto prvků nelze na určených stavbách použít k jinému účelu.







Schodiště

Bezbariérově se řeší hlavní a přiměřeně také úniková a ostatní schodiště.

Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16.

Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28° a výška schodišťového nebo vyrovnávacího stupně větší než 160 mm.

Stupnice a podstupnice musí být k sobě kolmé. U změn dokončených staveb v případě šikmé podstupnice může být přesah stupnice nejvýše 25 mm.


Stupnice a podstupnice jsou k sobě kolmé



V případě schodiště, které má vzájemně předsazené jednotlivé stupnice, může docházet k zakopávání. Pro osobu, která hůře zdvihá nohy případně pro osobu se zrakovým omezením je tedy daleko vhodnější, pokud jsou jednotlivé schodišťové stupně k sobě kolmé.

Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřena madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60 mm. Tvar madla musí umožnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření.


Madla schodiště přesahují první a poslední stupeň

Madlo umožňující uchopení shora a pevné sevření



Požadavek na předsazení madla alespoň o 150 mm vychází z nutnosti umožnit osobě používající schodiště uchopení madla ještě před tím, než vejde do prostoru schodiště. Stejně tak musíme umožnit držení se madla také po překonání schodiště, až do chvíle, kdy se osoba cítí stabilně, tedy na rovinném terénu pod schodištěm.

Tvar madla volíme tak, aby umožnil jeho plné sevření, tedy upřednostňujeme zaoblené tvary v profilu tzv. "akorát do ruky".

Stupnice nástupního a výstupního schodišťového stupně každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí.


Výstupní stupeň schodiště kontrastně rozeznatelný od okolí



Jako kontrastní řešíme celou plochu nášlapu první i poslední schodišťové stupnice každého schodišťového ramene. Kontrastní barvu volíme tak, aby byl vytvořen kontrast jak k ploše předcházející schodiště, tak k ploše ostatních schodišťových stupňů.
Kontrastní značení musí být provedeno pouze na nášlapu dané stupnice. V případě stejného barevného řešení také podstupnice tohoto prvního a posledního stupně je nepřípustné. Osoba slabozraká pak může podstupnici i nášlap v jedné barvě vnímat jako celistvou plochu a uvažovat, že jde o kontrastní značení pouze vodorovné části stupnice.

Schodiště vybíhající do prostoru musí mít buď pevnou zábranu či sokl výšky nejméně 300 mm nebo ve výši 100 až 250 mm pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm nad pochozí plochou pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení. Pevná zábrana nebo zarážka musí být umístěna tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu zrakově postižených osob do průmětu prostoru s nižší výškou než 2200 mm v exteriéru a 2100 mm v interiéru.

Zamezení vstupu osoby nevidomé nebo slabozraké do nebezpečného
prostoru pod schody vybíhající do prostoru






Komunikace pro chodce

Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky, pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny.

Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm, včetně bezpečnostních odstupů.

Požadavek na minimální šířku 1500 mm vyplývá z nutnosti umožnit průchod dvou osob proti sobě, a to i v případě, že se jedná o osoby s omezenou schopností pohybu.
Bezpečnostní odstupy a jejich minimální limity stanoví norma ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací).
Bezpečnostní odstup od vozovky je 500 mm. To znamená, že chodník by neměl být nikdy užší než 2000 mm.
Případné osazení městského mobiliáře nesmí zužovat minimální šířku bezpečnostního odstupu, ani minimální šířku komunikace pro chodce.


Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny výtahy nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihacími plošinami.

Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33%) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0%), u mostních objektů nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).

S ohledem na osoby pohybující se s pomocí vozíku a také na osoby s kočárkem je důležitým požadavkem maximální příčný sklon. Mechanické či elektrické vozíky ani kočárky nejsou konstruovány tak, aby nemohlo při větším příčném sklonu dojít k jejich překlopení do strany.
Také navrhování zborcených ploch je zcela nepřípustné. V případě takové plochy může dojít k tomu, že vozík či kočárek není v danou chvíli všemi kolečky v kontaktu s povrchem a opět zde hrozí překlopení či zaklesnutí na místě.

Požadavek na maximální podélný sklon je velice často nedodržován v místě přechodu pro chodce, který je bezbariérově upraven. Před snížením chodníku na úroveň vozovky musí zůstat alespoň v šířce 900 mm průchozí pruh, jehož příčný sklon bude nejvýše 1:50.


Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0%) a delších než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1500 mm. Jejich sklon smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0%).

Překážky na komunikacích pro chodce, zejména telefonní automaty, lavičky, pultový prodej, výkladce, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení a stromy musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm.

Technické vybavení komunikace lze v odůvodněných případech umístit tak, že bude průchozí prostor místně zúžen až na 900 mm.


Zachovaný průchozí prostor


Nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm, zejména výkladce, technická a jiná zařízení a dále technické vybavení staveb obdobného charakteru. U zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm, měřeno souběžně se stěnou stavby, lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm.


Výkladec vystupující max 100 mm

Překážka vystupující do komunikace max délky 400 mm


Snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1:2,5 (40,0 %) musí být opatřen varovným pásem.


Snížený obrubník chodníku

Varovný pás ukončen až při obrubníku ve výšce 80 mm



Výškový rozdíl menší jak 80 mm může být osobou nevidomou či slabozrakou vnímán pouze jako nerovnost terénu. Je tedy nutné tyto osoby v těchto místech upozornit, že vstupují do nebezpečného prostoru a rozhraní vozovky a komunikace pro chodce ve všech místech s menším výškovým rozdílem jak 80 mm opatřit varovným pásem.

Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle s výškovým rozdílem menším než 80 mm musí být zřízen hmatný pás, který je součástí bezpečnostního odstupu.

Hmatný pás



Hmatný pás nesmí být navržen jako vodící linie! Jedná se pouze o bezpečnostní prvek, který má informovat osobu nevidomou o vstupu do nebezpečného prostoru.

Na začátku (konci) obytné a pěší zóny se zřizuje signální a varovný pás. Vstup ze zóny na chodník označuje signální pás a vstup ze zóny na vozovku označuje varovný pás. V obytné a pěší zóně musí být systém přirozených nebo umělých vodicích linií. Hranice nezvýšeného autobusového, trolejbusového nebo tramvajového pásu se v obytné nebo pěší zóně označuje varovným pásem.


Hranice tramvajového pásu v pěší zóně



Pro možnost vytvoření prostoru, který bude zajišťovat především bezpečný a volný pohyb chodcům jsou budovány pěší a obytné zóny. V těchto prostorech by mělo jezdit skutečně minimum vozidel a nejlépe žádná městská hromadná doprava. Dojde-li již k tomu, že takovouto zónou projíždí například tramvaj městské hromadné dopravy, pak je nezbytné celý pás její trasy v rámci této zóny výrazně oddělit od ostatní plochy, nejlépe jeho umístěním v jiné výškové úrovni, než je ostatní pochozí plocha. Není-li možné ani toto řešení, pak je vložen podél trasy linky varovný pás, který upozorňuje především osoby slabozraké, že vstupují do nebezpečného prostou. Varovný pás je umístěn v bezpečnostním odstupu od trasy dané linky hromadné dopravy.

Podrobnosti o provádění hmatových úprav na místních komunikacích stanoví příslušné normové hodnoty.



Požadavky na hmatové úpravy a ostatní požadavky na řešení místních komunikací jsou dány normou ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací).






Přechody pro chodce

Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat nejvíce přes dva protisměrné jízdní pruhy nebo- li přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci. Přechod pro chodce přes dva souběžné jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo nebo vpravo se připouští. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 6500 mm. U změn dokončených staveb se na stávajících přechodech může tato hodnota zvýšit až na 7000 mm. Uvedené požadavky platí obdobně také pro místa pro přecházení.

Přechody pro chodce řízené světelnou signalizací se navrhují vždy přes dva nebo více jízdních pruhů. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu pro chodce se světelným řízením mezi jeho obrubami v ose přecházení 9500 mm. V odůvodněných případech se u změn dokončených staveb v zastavěném území může tato hodnota zvýšit až na 12000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až na 17000 mm.

Je-li přechod pro chodce delší jak 8000 mm, je nutné jej doplnit o vodící pás přechodu, a to i v případě, že je přechod pro chodce vybaven řízenou světelnou a akustickou signalizací.

Pro zkrácení přechodů pro chodce na přípustnou délku se použijí opatření odpovídající příslušným normovým hodnotám. Prodloužení délek přechodů pro chodce nejvíce o 1000 mm se připouští jen tam, kde je odůvodněno obalovými křivkami, úhlem napojení vedlejší komunikace nebo šířkou jízdních pruhů. Dopravní značení se provádí podle jiného právního předpisu8).

Přechody pro chodce, místa pro přecházení a koridory pro přecházení tramvajového pásu musí mít obrubník s výškou maximálně 20 mm. Navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %).

Pro osoby pohybující se na mechanickém či elektrickém vozíku je limitní maximální sklon 1:8. Proto, že se sjezd do vozovky z důvodu bezpečnostního opatření pro osoby nevidomé doplňuje také hmatově upravenou dlažbou, je samotný nájezd a sjezd pro osoby na vozíku tímto nerovným povrchem ještě více ztížen. Je tedy naprosto nepřípustné, aby byl pro sjezd na úroveň vozovky použit větší sklon, než je limitní, tedy 1:8.

Tlačítko pro ovládání signalizace chodci musí být umístěno ve výšce maximálně 1200 mm od úrovně komunikace pro chodce.

Přechody pro chodce se vybavují signálními a varovnými pásy, popřípadě vodicím pásem přechodu. Podrobnosti o provádění hmatových úprav stanoví příslušné normové hodnoty.

Přechod pro chodce vybavený signálním a varovným pásem


Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis. Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.


Sloupek signalizace umístěný nejlépe v ose signálního pásu

Sloupek signalizace umístěný mimo průchozí prostor při signálním pásu.



Vzhledem k tomu, že osoba nevidomá se pohybuje po krajnici signálního pásu, je umístění sloupku chodecké signalizace ve středu signálního pásu bezpečné a prakticky nejvíce vhodné.

Umísťujeme-li sloupek chodecké signalizace mimo signální pás, pak je nutné ponechat zcela volný průchozí prostor podél signálního pásu a to na obou jeho stranách a sloupek osadit mimo tento prostor


Hmatové prvky u míst pro přecházení se navrhují v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

Koridory pro přecházení tramvajového pásu se vybavují varovnými a signálními pásy odsazenými o 0,3 m od varovných pásů. U nástupních ostrůvků lze z prostorových důvodů od tohoto odsazení upustit. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.

Odsazený signální pás u přechodu přes tramvajový pás



V případě, že chceme informovat osobu nevidomou o vstupu do prostoru, kde musí dbát větší opatrnosti, opatřujeme přechod odsazením signálního pásu od varovného před vstupem do přechodu pro chodce. Dané opatření vytvoříme například při přechodu přes tramvajový pás, kde chodec nemá přednost.

Koridory pro přecházení tramvajového pásu vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též akustickou signalizací pro pozemní komunikace. Akustické signály pro chodce stanoví jiný právní předpis8). Sloupek chodecké signalizace se umisťuje nejdále 750 mm od bezpečnostního odstupu a zpravidla do osy signálního pásu. V souběhu koridoru pro přecházení tramvajového pásu a přejezdu pro cyklisty nebo v jiných odůvodněných případech se tento sloupek umisťuje do vzdálenosti 900 až 1200 mm od okraje signálního pásu.

Případná dálková aktivace akustických signálů pro nevidomé se provádí ze vzdálenosti 40 m povelem č. 5. Všechna akustická návěstidla, která jsou od sebe vzdálená méně než 4 m, se vybavují tlačítkem pro nevidomé umístěným ve směru příslušného přecházení, kterým nevidomý po dobu stisku vypne akustické signály určené pro ostatní směry přecházení.

Směrové vedení signálního pásu musí být umístěno v prodloužené ose přechodu nebo alespoň rovnoběžně s ní.

U změn dokončených staveb mohou být signální pásy a vodicí pás přechodu provedeny jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost při přecházení osob se zrakovým postižením.



Přechody pro chodce nevytváříme za každou cenu všechny upravené hmatovou dlažbou pro osoby nevidomé a slabozraké, ale snažíme se vytvořit ucelené trasy vodících linií a na nich bezpečné způsoby přecházení komunikací.
Pokud je úprava některého stávajícího přechodu značně ztížena a řešení by nebylo zcela bezpečné, je vhodnější uvažovat trasu pro osobu nevidomou jinudy. A to i za cenu toho, že druhá trasa bude delší, ovšem bezpečnější.

Zmatečně může působit také shluk příliš mnoha značení v jednom úseku. Osoba nevidomá je pak dezorientována právě z mnoha podnětů, které jsou jí předávány. Proto se při navrhování prvků pro osoby nevidomé snažme udržet pravidlo, že „méně je více“ a prostředí vytvářet logicky dle jeho způsobu užívání.






Nástupiště veřejné dopravy a zpevněné plochy na železnici

Nástupiště veřejné dopravy musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Přístup přes vozovku musí být po přechodu pro chodce.

Nástupiště autobusů a trolejbusů musí mít výšku 200 mm. Doporučuje se použití bezbariérového zastávkového obrubníku. U změn dokončených staveb lze tuto hodnotu snížit až na 160 mm. Nástupiště tramvají, metra, železnice, pozemních a visutých kyvadlových lanových drah musí mít výšku odpovídající použitému vozovému parku tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup do dopravních prostředků.

Chceme-li pokládat nástupiště autobusů a trolejbusů jako bezbariérové, musí být provedeno v určité výšce reagující na technické možnosti daných vozidel. Bezbariérový přístup pak probíhá s pomocí výklopné nájezdové plošiny. Minimální výškový požadavek daného nástupiště je pak přímo úměrný maximálnímu, ještě bezpečnému skonu takto vyklopené plošině vozidla.

Takzvaný bezbariérový obrubník je způsob úpravy hrany nástupiště s osazením speciálně upravených tvarovek, které napomáhají s pomocí obloukové hrany navést kola vozidla co možná nejblíže samotnému nástupišti. Je tak zajištěna minimální a hlavně konstantní vzdálenost vozidla od hrany nástupiště.


Nástupiště autobusů, trolejbusů a tramvají se vybavují vodicí linií a signálním pásem. Signální pás označuje místo odbočení z vodicí linie k místu nástupu do prvních dveří vozidel veřejné dopravy, resp. k označníku zastávky. Na nástupních ostrůvcích se směrem k místu pro přecházení a na okraji nástupiště tramvajové zastávky se zvýšeným pojížděným mysem se zřizuje také varovný pás. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.


Signální pás označující místo nástupu



Signální pás vedeme mimo označník zastávky. Ten zůstává po pravé straně signálního pásu ve vzdálenosti umožňující volný průchozí pruh o šířce 800 mm.

Signální pás je ukončen v bezpečnostním odstupu 500 mm od hrany nástupiště.

Požadavky na přesné řešení hmatových prvků na nástupištích městské hromadné dopravy řeší norma ČSN 73 6425 – 1 (Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek).


Nástupiště metra se vybavují vodicí linií a varovným pásem na speciální dráze. Podrobnosti naleznete v kapitole Vysvětlení pojmů.

Mimoúrovňové a vnější železniční nástupiště se vybavují vodicí linií s funkcí varovného pásu, signálním a varovným pásem, popřípadě akustickými prvky. Vizuální kontrast varovného pásu a vodicí linie s funkcí varovného pásu se provádí žlutým pruhem šířky 150 mm. Signální pás je vizuálně nekontrastní. Podrobnosti naleznete v kapitole Vysvětlení pojmů.

Ostatní požadavky řešící přesné provedení těchto hmatných prvků na mimoúrovňových a vnějších železničních nástupištích jsou dány zvláštním předpisem SŽDC Ž 8.7 Bezpečnostní a orientační pásy na nástupištích, změna Z2. Další parametry řeší také norma ČSN 73 4959 (Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách).

Ohraničení nástupiště je vytvořeno s pomocí vodící linie s funkcí varovného pásu. K této linii jsou pak situovány signální pásy navazujících komunikací, jako jsou schodiště, výtahy, apod. Všechny hmatné prvky jsou v rámci nástupiště prováděny ve stejném barevném provedení jako ostatní plochy. Barevný kontrast je vytvořen pouze na vodící linii s funkcí varovného pásu a to s pomocí žlutého pásu šířky 150 mm blíže ke kolejišti.


Zpevněné plochy na železnici přilehlé ke kolejišti a určené pro veřejnost se vybavují varovným a signálním pásem. Vodicí linie s funkcí varovného pásu se nezřizuje. Povrch varovného a signálního pásu musí být vizuálně kontrastní.

Zpevněnými plochami na železnici uvažujeme především přechody přes železnici, které se stejně jako přechody přes vozovku vybavují signálními a varovnými pásy v kontrastní barvě oproti svému okolí.

Přesné parametry řeší norma ČSN 73 6380 (Železniční přejezdy a přechody, změna Z1) a technická specifikace SŽDC 3/2007 – Z.


Nástupiště pozemních a visutých kyvadlových lanových drah se vybavují vodicí linií a signálním pásem.







Výkopy a staveniště

Výkopy a staveniště musí být zabezpečeny tak, aby nebyly ohroženy osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ani jiné osoby.

Při nedodržení průchozího prostoru nebo při celé uzavírce se navrhne bezpečná a vzdálenostně přiměřená náhradní bezbariérová trasa a to včetně přechodů pro chodce. Tato trasa musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti.

Lávky přes výkopy musí být široké nejméně 900 mm s výškovými rozdíly nejvíce do 20 mm a po obou stranách musí mít opatření proti sjetí vozíku jako je spodní tyč zábradlí ve výšce 100 až 250 mm nad pochozí plochou nebo sokl s výškou nejméně 100 mm.


Lávka přes výkop s ochranou proti sjetí vozíku






Parkovací plochy

Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a v hromadných garážích pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené nejméně v následujícím počtu vycházejícím z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy:

    2 až 20 stání
  21 až 40 stání
  41 až 60 stání
  61 až 80 stání
  81 až 100 stání
101 až 150 stání
151 až 200 stání
201 až 300 stání
301 až 400 stání
401 až 500 stání
501 a více stání
1 vyhrazené stání
2 vyhrazená stání
3 vyhrazená stání
4 vyhrazená stání
5 vyhrazených stání
6 vyhrazených stání
7 vyhrazených stání
8 vyhrazených stání
9 vyhrazených stání
10 vyhrazených stání
2 % vyhrazených stání

U staveb pro obchod, služby a zdravotnictví musí být vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % stání z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.

Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1200 mm. Dvě sousedící stání mohou využívat jednu manipulační plochu. V případech podélného stání při chodníku pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být délka stání nejméně 7000 mm. Od vyhrazených stání musí být zajištěn přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce a tato stání musí být umístěna nejblíže vůči vchodu a východu z příslušné stavby nebo výtahu.



Vyhrazené parkovací stání podélné

Vyhrazené parkovací stání kolmé

Společná manipulační plocha dvou vyhrazených parkovacích stání

Vyhrazené stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %).

Společná manipulační plocha dvou vyhrazených stání

Vyhrazené parkovací stání



Větší prostorové nároky na parkovací stání pro vozidlo převážející osobu s omezením pohybu jsou stanoveny z důvodu minimálního manipulačního prostoru osoby na vozíku a možnosti daný vozík naložit do tohoto vozidla.
Způsoby naložení jak mechanického tak elektrického vozíku jsou různá. Při návrhu vyhrazeného parkovacího stání musíme uvažovat všechny tyto způsoby naložení. Proto je místo dostatečně široké pro případné naložení a manipulaci z boku či pomocí přídavného mechanizmu na střechu vozidla. A zároveň dostatečné dlouhé pro možnost naložení vozíku do zavazadlového prostoru. V případě elektrického vozíku také pro prostor na ližiny či rampu, po které je vozík do zavazadlového prostoru dopravován.

Potřebnou boční manipulační plochu pro nástup do vozidla lze sjednotit pro dvě parkovací plochy vedle sebe. V tomto případě však musíme osoby využívající tato stání upozornit na sloučený manipulační prostor, aby vždy zůstal volný a řidič se této situaci přizpůsobil. Společný manipulační prostor je proto vhodné trvale vyznačit.

Nesmíme zapomenout, že nedílnou součástí každého takto upraveného parkovacího stání je také bezbariérový přístup na nejbližší komunikaci!


  zpět

© 2013 Liga vozíčkářů