INFORMAČNÍ PORTÁL

Křižovatka informací, kontaktů a šancí pro vás
 


ÚvodPříspěvky a důchodySlužbyPomůckyVzděláváníPracovní uplatněníBariéryOrganizaceVolný časPraktické informace a formuláře

Informace:verze pro tisk

Dávky sociálního zabezpečení


Legislativa

Dávky nemocenského pojištění
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Invalidní důchody
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity

Životní minimum
Zákon č. 110/2006 Sb,, o životním a existenčním minimu

Dávky státní sociální podpory
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Dávky pomoci v hmotné nouzi
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi

Dávky pěstounské péče
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí


zpět

Dávky nemocenského pojištění


Dávky nemocenského pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Z nemocenského pojištění se vyplácejí čtyři dávky:
1. Nemocenské
2. Peněžitá pomoc v mateřství
3. Ošetřovné
4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství

DÁLE POPSANÝ STAV VYCHÁZÍ Z LEGISLATIVY PLATNÉ OD 1.1.2014.

Nemocenské
Nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti, poskytuje se za kalendářní dny. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, ale až od 4. dne pracovní neschopnosti (při karanténě od 1. dne).
Podpůrčí doba (doba, po kterou jsou vypláceny nemocenské dávky) trvá nejdéle 380 kalendářních dnů a počítá se ve většině případů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Podpůrčí dobu je možné prodloužit až o dalších 350 dní, pokud lze očekávat, že pojištěnec nabude pracovní schopnost. Při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenské nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce, tzn. pracovní neschopnost se prodlužuje opakovaně po 3 měsících. Při opakované pracovní neschopnosti během kalendářního roku se jednotlivé podpůrčí doby sčítají, při překročení celkového počtu 380 dní nemáte dále na nemocenské dávky nárok. Pro obnovení nároku na jejich výplatu je nutné odpracovat alespoň 190 kalendářních dnů.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání; pokud tedy zaměstnání skončí před uplynutím celé podpůrčí doby, skončí dnem ukončení zaměstnání i výplata nemocenských dávek

S výplatou nemocenských dávek souvisí tzv. ochranná lhůta po skončení pracovního poměru; tato lhůta činí 7 dní. Pokud tedy onemocníte v tomto období, máte nárok na výplatu nemocenských dávek od OSSZ od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. Prvních 14 dní se však náhrada mzdy nevyplácí, neboť již netrvá pracovní vztah. Tato ochranná lhůta se nevztahuje na poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně.

Pokud s rozhodnutím ošetřujícího lékaře ve věcech nemocenského pojištění (např. ve věci ukončení pracovní neschopnosti) nesouhlasíte, můžete podat návrh na přezkoumání rozhodnutí lékaři, který rozhodnutí vydal. Lhůta pro podání návrhu na přezkoumání činí 3 pracovní dny. Nevyhoví-li lékař návrhu na přezkoumání, postoupí jej se svým stanoviskem příslušnému správnímu orgánu.

Souběh výplaty invalidního důchodu a nemocenských dávek
Pokud pobíráte invalidní důchod, máte při pracovní neschopnosti nárok na výplatu nemocenských dávek i invalidního důchodu zároveň. Pokud vám byl ID přiznán v průběhu podpůrčí doby, pak má váš ošetřující lékař ze zákona povinnost ukončit vaši dočasnou pracovní neschopnost (a tedy i vyplácení nemocenských dávek) do 30 dnů od data uznání invalidity - v tomto případě by totiž docházelo k výplatě dvou dávek ze stejného důvodu.

Peněžitá pomoc v mateřství
Podpůrčí doba je 28 týdnů, u vícečetných porodů 37 týdnů. V den, od něhož má být dávka přiznána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů.
Nový zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak.Matka dítěte musí se střídáním souhlasit. Umožňuje se tím muži, aby mohl pečovat o své dítě za stejných podmínek jako jeho matka. Rodiče dítěte musí sami posoudit, čí péče je pro dítě nejvhodnější.
I nadále se umožňuje uplatňovat nárok na dávku z ochranné lhůty. U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Ošetřovné
Na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí:
- ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo
- pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.
Nově se umožňuje přiznat při splnění stanovených podmínek při jedné potřebě ošetřování (péče) ošetřovné postupně dvěma osobám.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle
a) 9 kalendářních dnů,
b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Nárok na tento příspěvek má zaměstnankyně, která:
-je těhotná
-je v období od konce devátého měsíce po porodu
-kojí
a která byla z těchto důvodů převedena na jinou pracovní pozici, protože její původní pracovní pozice nebyla pro ni vhodná, a která v nové pozici dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby se nepřihlíží.

zpět

Invalidní důchody


Důchodové pojištění je jedním ze základních sociálních pilířů. V České republice jsou podmínky důchodového pojištění zakotveny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Posuzování míry invalidity upravuje vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).
Česká správa sociálního zabezpečení je státní institucí, pod kterou tato problematika spadá, jejími počkami jsou Okresní (Městské) správy sociálního zabezpečení. Kontakt na nejbližší pobočku najdete na www.cssz.cz

Co je třeba k sepsání žádosti o důchod?
Při podávání žádosti o starobní či invalidní důchod se předkládá: občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu); doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném); muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby; ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí; potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání); potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996; pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis "Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet"; doklady prokazující zaměstnání v cizině; chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost - potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.;evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání (předkládá zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ).

Jak a kde žádat?
Od počátku roku 2007 všechny žádosti o důchod sepisují pro budoucí důchodce pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení, případně pražské a brněnské správy. .
Prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení žádáte o invalidní důchod u České správy sociálního zabezpečení v Praze. Pokud existuje předpoklad, že budete v pracovní neschopnosti dlouhodobě, je dobré podat žádost o přiznání invalidního důchodu před vypršením roční neschopnosti. Tím by na sebe mělo navazovat pobírání dávek nemocenského pojištění a důchodu a vyhnete se tak nepříjemné situaci, kdy byste bez příjmu čekali na přiznání důchodu. Žádost lze podat dle § 82, odst. 4, zákona č. 582/1991 Sb., až 4 měsíce přede dnem, od kterého chcete dávku důchodového pojištění přiznat.

Na základě podané žádosti o invalidní důchod a předložení všech požadovaných dokumentů je vám doručena žádost o zpracování podkladů pro posouzení zdravotního stavu a formulář tzv. profesního dotazníku. Žádost o zpracování podkladů je třeba odevzdat praktickému lékaři, který podklady zpracuje a zašle zpět na příslušnou OSSZ. Profesní dotazník (informace o dosaženém vzdělání a dosavadních zaměstnáních) vyplníte a zašlete zpět na OSSZ vy. Na základě podkladů od praktického lékaře a profesního dotazníku pak probíhá posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem lékařské posudkové služby (LPS) příslušné OSSZ. LPS vás také může vyzvat, abyste se k posouzení zdravotního stavu dostavili osobně (i vy můžete požádat posudkového lékaře, aby vás přizval k posouzení osobně; pokud o to požádáte, má posudkový lékař povinnost vám vyhovět). Do 7 dnů od provedení posouzení zdravotního stavu pak LPS zasílá stejnopis posudku o invaliditě zpracovaného na základě dostupných podkladů.
Stejnopis posudku o invaliditě a dokumenty předložené při podávání žádosti o invalidní důchod jsou pak postoupeny ČSSZ v Praze, která provádí zjišťování doby důchodového pojištění a výpočet částky invalidního důchodu.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí:
do 20 let věku méně než jeden rok
od 20 do 22 let jeden rok
od 22 do 24 let dva roky
od 24 do 26 let tři roky
od 26 do 28 let čtyři roky
nad 28 let 5 roků z posledních 10ti let před vznikem invalidity

U pojištěnce staršího 38 let se potřebná doba pojištění zjišťuje buď z posledních 10 let (je třeba splnit 5 let pojištění) nebo z posledních 20 let (je třeba splnit 10 let pojištění).

Potřebnou dobu pojištění lze splnit buď zaměstnáním nebo započtením tzv. náhradních dob pojištění. Výčet náhradních dob pojštění naleznete na stránkách ČSSZ.

Stupně invalidního důchodu
Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%.
V případě, že pracovní schopnost poklesla:
a) nejméně o 35%, ale nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně,
b) nejméně o 50%, ale nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně,
c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.

Na nový systém budou převedeny i všechny dosavadní invalidní důchody (plné a částečné) a to následovně:
PID ----> invalidita III. stupně
ČID (pokles pracovní schopnosti nejméně 50%) ----> invalidita II. stupně
ČID (pokles pracovní schopnosti méně než 50%) ----> invalidita I. stupně

Výše invalidního důchodu
Částka invalidního důchodu bude i nadále tvořena ze dvou složek:
1. Základní výměra je od 1. 1. 2012 stanovena ve výši 9% z průměrné mzdy v ČR (pro rok 2015 činí výše základní výměry 2400 Kč)
2. Procentní výměra za každý celý rok pojištění činí
  • 0,5% výpočtového základu u invalidity I. stupně
  • 0,75% výpočtového základu u invalidity II. stupně
  • 1,5% výpočtového základu u invalidity III. stupně

  • U dosavadních částečných invalidních důchodů přiznaných zůstane výše důchodu odpovídající II. stupni invalidity zachována i v případech, že tito lidé budou po 1.1.2010 posouzeni lékařskou posudkovou komisí jako invalidé I. stupně. U dosavadních plných invalidních důchodů může dojít ke snížení na částku odpovídající I. nebo II. stupni invalidity, avšak až od 13. splátky tohoto důchodu splatného po dni konání první kontrolní lékařské prohlídky po 1.1.2010 (tzn. za rok od převedení z III. stupně invalidity do nižšího). - viz. Vybraná ustanovení novel zákona č. 155/1995 Sb. - čl. II zákona č. 306/2008 Sb., bod 13.

    Podrobné informace o novém systému invalidních důchodů a transformaci ID při změně stupně invalidity naleznete na stránkách ČSSZ.

    Výše vyměřovacího základu invalidního důchodu "z mládí" (nebo výše ID přiznaného do 28 let věku)
    Invalidní důchod "z mládí" je určen zejména pro osoby s vrozeným zdravotním postižením a lze o něj žádat již 4 měsíce před dosažením 18 let, lze jej přiznat pouze ve III. stupni. Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně činí jak u ID "z mládí", tak u ID do 28 let věku 45 % výpočtového základu. Procentní výměra invalidního důchodu přiznaného do 28 let věku, který je přiznán v I. Stupni, činí 15 % výpočtového základu, v II. stupni pak 22,5 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání tohoto invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem.
    Speciální výpočet ID do 28 let lze použít pouze v případě, že doba před podáním žádosti o ID, která není kryta žádnou formou důchodového pojištění, je kratší než 1 rok.
    Výpočet se ve výše uvedených případech tedy značně liší od běžného výpočtu ID, protože osoba, které je takový ID přiznáván, nemohla vzhledem ke svému nízkému věku získat dostatečné příjmy, a její důchod by proto byl velice nízký.

    Souběh invalidního důchodu a výdělečné činnosti
    Výdělečná činnost poživatele invalidního důchodu není legislativně omezena - výší výdělku ani délkou pracovní doby.

    Sociální a zdravotní pojištění
    Invalidita I. a II. stupně
    Zdravotní pojištění je v době, kdy není ID zaměstnán, hrazeno státem. Sociální pojištění hrazeno není a doba pobírání ID I. a II. stupně není započítávána jako náhradní doba důchodového pojištění (např. pro nárok na starobní důchod). Pokud tedy ID I. a II. stupně není zaměstnán, je vhodné aby byl alespoň registrován na Úřadě práce nebo si platil dobrovolné důchodové pojištění. V roce 2014 je minimální výše dobrovolného důchodového pojištění 1817 Kč měsíčně; u osob, které jsou účastny důchodového spoření dle zákona č. 426/2012 Sb., o důchodovém spoření, je minimální výše dobrovolného důchodového pojištění 1946 Kč měsíčně.
    V případě, že jste uznáni invalidní v I. nebo II. stupni, ale nemáte nárok na výplatu invalidního důchodu, není za vás státem hrazeno ani zdravotní pojištění, je tedy třeba si platby zdravotního pojištění zajistit jiným způsobem (např. evidence na Úřadu práce).

    Invalidita III. stupně
    Zdravotní pojištění je v době, kdy není ID zaměstnán, hrazeno státem. Sociální pojištění jako takové hrazeno není, doba pobírání ID III. stupně se však považuje za náhradní dobu důchodového pojištění - toto však neplatí v případě, že se jedná o pobírání ID ve výši III. stupně po převedení do nižšího stupně ID.
    V případě, že jste uznáni invalidní v III. stupni, ale nemáte nárok na výplatu invalidního důchodu, je za vás státem hrazeno zdravotní pojištění, ale náhradní doba důchodového pojištění není započítávána

    Co dělat v případě nepřiznání nebo odebrání invalidního důchodu?
    Pokud Vám nebyl invalidní důchod přiznán nebo Vám byl snížen na jiný stupeň (případně zcela odejmut), máte právo podat námitku. Námitka se podává buď na OSSZ (oddělení námitkového řízení) nebo na ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování), vždy ve lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí ČSSZ, proti kterému chcete námitku podat.
    Pokud Vám nebude vyhověno ani v rámci námitkového řízení, máte dále právo podat správní žalobu. Správní žalobu podáváte ke Krajskému soudu dle místa trvalého bydliště (v případě, že máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu) ve lhůtě do 2 měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení.Soudní výlohy nehradíte ani v případě neúspěchu žaloby.
    !!! POZOR!!! Proti nepřiznání nebo odebrání invalidního důchodu se nelze odvolat, lze pouze využít výše zmíněné opravné prostředky. Posudek o invaliditě není rozhodnutím, pouze podkladem pro rozhodnutí, nelze tedy proti němu podávat opravné prostředky. !!!POZOR!!!

    Ke stažení:
    Vyhláška č.359/2009 Sb., o posuzování invalidity
    vzor námitky
    vzor správní žaloby
    vzor žádosti o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění

    zpět

    Životní minimum - zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu


    Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Výše částek životního minima je odstupňována nejen podle věku, ale také podle toho, zda jde o občana osamělého, nebo zda je posuzováno více osob společně.
    Životní minimum jednotlivce je stanoveno částkou 3410,- Kč. Tato částka bude používána i pro více osob, které mohou bydlet v jednom bytě, ale písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby (např. rozvedení manželé nebo osamělý rodič se zletilým dítětem apod.). Společně se až na výjimky posuzují:
    a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti;
    b) manželé nebo partneři dle zvláštního právního předpisu (registrované partnerství);
    c) rodiče a
    1. nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené;
    2. zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d);
    d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
    Jde-li o společně posuzované osoby, činí částka životního minima osoby, která je posuzována jako 1. v pořadí, 3140,- Kč. U osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí a která není nezaopatřeným dítětem, je to 2830,- Kč. Rozhodujícím kritériem pro určení, zda osoba bude posuzována jako první, či druhá v pořadí, je věk. Pokud jde o nezaopatřené děti, činí částky životního minima:
    - u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku 2450,- Kč,
    - u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku 2140,- Kč,
    - u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku 1740,- Kč.

    Výše životního minima rodiny se stanoví součtem uvedených částek. Životní minimum dvou dospělých osob, z nichž ani jedna není nezaopatřeným dítětem, bude tedy činit 5970,- Kč (3140,- Kč + 2830,- Kč). Tato částka bude základem i pro výpočet životního minima úplných rodin s dětmi s tím, že podle věku nezaopatřeného dítěte se k této částce přičte částka životního minima dítěte nebo dětí v závislosti na jejich věku.
    U osamělého rodiče s dítětem nebo více dětmi se bude vycházet z částky 3140,- Kč a k ní se přičte částka životního minima dítěte nebo dětí podle věku. Půjde-li tedy o osamělého rodiče s dítětem ve věku do šesti let, bude částka životního minima této rodiny činit 3140,- Kč + 1740,- Kč, tj. 4880,- Kč.
    I nadále se bude ze životního minima vycházet při posuzování nároku na některé dávky státní sociální podpory a bude od něj rovněž odvozována řada dalších dávek. Velice důležité je ustanovení § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které uvádí, které příjmy se považují za započitatelné. Ustanovení odstavce 5 pak výslovně vylučuje příspěvek na péči a některé další příspěvky nebo jejich části.
    Další informace v kapitolách Státní sociální podpora a Pomoc v hmotné nouzi.

    zpět

    Dávky státní sociální podpory - zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře



    Dávky státní sociální podpory jsou následující:
    1. Přídavek na dítě
    2. Příspěvek na bydlení
    3. Rodičovský příspěvek
    4. Porodné
    5. Pohřebné

    O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů práce. Výjimkou je Praha, kde nadále působí v této funkci úřady městských částí. Tam vám podají podrobnější informace. Kontakty najdete na http://portal.mpsv.cz/ssp. Formuláře žádostí o dávky státní sociální podpory naleznete ZDE.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje telefonický informační servis o dávkách státní sociální podpory na čísle 800 189 810 (k dispozici 24 hodin denně, bezplatné volání z pevných linek, volání z mobilu zpoplatněno).

    Přídavek na dítě
    Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny.
    Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek; do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou.
    Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.:
    - do 6 let - 500,- Kč
    - 6 - 15 let - 610,- Kč
    - 15 - 26 let - 700,- Kč

    Příspěvek na bydlení
    Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. K tomu, abyste získali příspěvek na bydlení, musíte splnit dvě podmínky:
  • náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hl. m. Prahy koeficientu 0,35),
  • součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hl. m. Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (zákonem stanovené částky v závislosti na typu bydlení a velikosti obce, kde se bydlení nachází)

  • Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu.

    Zjednodušeně řečeno: když si svůj příjem vynásobíte číslem 0,30 (obyvatelé Prahy 0,35) a zjistíte, že za bydlení platíte víc, než je výsledek, splnili jste první podmínku pro získání příspěvku. Tabulky nákladů na bydlení uvádí § 25-26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, k dispozici jsou také zde.

    Rodičovský příspěvek
    Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000,- Kč.
    Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb).

    Rodič může volit výši rodičovského příspěvku
    1) až do částky 11 500,- Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600,- Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.
    2) až do částky 7 600,- Kč měsíčně, jestliže
    a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600,- Kč. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.
    b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě.
    Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600,- Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800,- Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

    Volbu výše rodičovského příspěvku může provést rodič, který o příspěvek požádal. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně osoby, která o dítě pečuje. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

    Rodičovský příspěvek lze vždy pobírat pouze na 1 dítě v rodině - a to na to, které je v dané rodině nejmladší. Pokud se vám tedy v době, kdy pobíráte rodičovský příspěvek, narodí další dítě, automaticky začínáte pobírat rodičovský příspěvek na toto nejmladší dítě i přesto, že jste nevyčerpali celou částku rodičovského příspěvku na starší dítě.

    Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
  • dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
  • dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
  • dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
  • dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
  • rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

  • Od 1. 12. 2012 je opět umožněn souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči u dětí do 4 let věku. O poskytnutí rodičovského příspěvku je však třeba písemně požádat na Úřadě práce.

    Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu délky pobírání příspěvku. Zastavení výplaty rodičovského příspěvku se neprovede, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje.

    Porodné
    Od 1.1.2011 má nárok na porodné, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, žena,
    a) která porodila své první živé dítě,
    b) které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti.
    Nárok na porodné má případně otec při splnění výše uvedených podmínek, pokud žena zemřela. Nárok vzniká také osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a to do 1 roku jeho věku, pokud se jednalo o 1. převzaté dítě a rozhodný příjem její rodiny nepřesahoval 2,40 násobek životního minima .
    Výše porodného činí 13 000,- Kč na první živě narozené dítě; narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500,- Kč.

    Pohřebné
    Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000,- Kč.

    zpět

    Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi


    V případě, že se dostanete do obtížné životní situace, pamatuje zákon na finanční pomoc sloužící k zajištění vašich základních potřeb, k těmto účelům slouží systém dávek pomoci v hmotné nouzi. Tento systém je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb, a je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení a s mimořádnými událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze.

    Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částka existenčního minima činí 2 200 Kč. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve III. stupni a u osoby starší 65 let.

    Osoba v hmotné nouzi
    Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

    V hmotné nouzi není osoba, která
    a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je
    1. starší 68 let,
    2. poživatelem starobního důchodu,
    3. invalidní ve třetím stupni,
    4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,
    5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,
    6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost),
    7. nezaopatřeným dítětem,
    8. uznána dočasně práce neschopnou,
    9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
    b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,
    c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
    d) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění,
    e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce,
    f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá,
    g) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši,
    h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.

    V rámci systému pomoci v hmotné nouzi jsou poskytovány tyto dávky:
    1. příspěvek na živobytí
    2. doplatek na bydlení
    3. mimořádná okamžitá pomoc.

    Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na krajských pobočkách Úřadu práce (případně na pobočce pro hlavní město Prahu) podle místa trvalého pobytu občana.Formuláře žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi naleznete ZDE.

    Příspěvek na živobytí
    Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
    Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima .
    Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřenými náklady na bydlení jsou náklady na bydlení maximálně do výše 30 % (v Praze 35 %) příjmu osoby či rodiny.
    Částka živobytí osoby činí
    a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima , popřípadě zvýšenou podle § 29 (vysvětlení níže),
    b) u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží (vysvětlení níže),
    c) u osoby, která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29,
    d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo ve výše uvedeném seznamu osob, které nejsou v hmotné nouzi v písmenu a) bodech 1 až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,
    e) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží (vysvětlení níže),
    Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.
    Částka živobytí může být navýšena prostřednictvím těchto postupů:
    § 26 Hodnocení možnosti využití majetku
    § 27 Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek
    § 28 Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí
    § 29 Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování
    Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví odbornost lékaře oprávněného k potvrzení potřeby příslušného typu diety. Zvýšení činí:
    a) u diety nízkobílkovinné 1 380 Kč,
    b) u diety při dialýze 1 000 Kč
    c) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii 1 050 Kč,
    d) u diety diabetické 1 130 Kč,
    e u diety při onemocnění fenylketonurií 2 220 Kč,
    f) u diety při onemocnění celiakií 2 800 Kč
    g) u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5 1 090 Kč,
    h) u diety při laktózové intoleranci 1 070 Kč,
    i) u diety v těhotenství a při kojení do 1 roku věku dítěte 1 100 Kč .

    !!!POZOR!!! Pokud váš zdravotní stav vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka na osobní potřeby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet předepsaných posuzovanému občanovi, která je nejvyšší. Zvýšení lze vyplatit maximálně za 3 měsíce zpětně.

    Potvrzení potřeby příslušného typu diety vám vydá při dietě
    a) nízkobílkovinné lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo nefrologie,
    b) při dialýze lékař příslušného oddělení zdravotnického zařízení, kde jste v dialyzačním programu,
    c) nízkocholesterolové, při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii, lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo endokrinologie,
    d) diabetické lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru diabetologie nebo registrující praktický lékař, který vás má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
    e) při onemocnění fenylketonurií lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který dítě má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
    f) při onemocnění celiakií lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který dítě má s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči,
    g) při osteoporóze lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství, endokrinologie, revmatologie, ortopedie nebo gynekologie a porodnictví,
    h) při laktózové intoleranci lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru gastroenterologie,
    i) v těhotenství lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru gynekologie a porodnictví,
    j) při kojení do 1 roku věku dítěte jeho registrující praktický lékař pro děti a dorost.

    Doplatek na bydlení
    Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení; za nájemce bytu je považován také nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. V případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i osobě, která využívá jinou než nájemní formu bydlení (např. ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).

    Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.
    Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby vám po odečtení odůvodněných nákladů na bydlení a (případného) příspěvku na bydlení zůstala částka živobytí.

    Mimořádná okamžitá pomoc
    Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací:
  • Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima ).
  • Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
  • Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
  • Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
  • Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1 000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.


  • zpět

    Dávky pěstounské péče - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

    Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou:
  • která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu)
  • která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte
  • které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče)
  • která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo
  • která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem

  • Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
    Nárok má nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče nejdéle do 26 let, pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem.
    Výše příspěvku na úhradu potřeb nezletilého dítěte měsíčně v Kč:
    - do 6 let - zdravé dítě = 4 500 Kč, I. stupeň závislosti = 4 650 Kč, II. stupeň závislosti = 5 500 Kč, II. stupeň závislosti = 5 900 Kč, III. stupeň závislosti = 5 900 Kč, IV. stupeň závislosti = 6 400 Kč
    - od 6 do 12 let - zdravé dítě = 5 500 Kč, I. stupeň závislosti = 5 650 Kč, II. stupeň závislosti = 6 800 Kč, III. stupeň závislosti = 7 250 Kč, IV. stupeň závislosti = 7 850 Kč
    - od 12 do 18 let - zdravé dítě = 6 350 Kč, I. stupeň závislosti = 6 450 Kč, II. stupeň závislosti = 7 800 Kč, III. stupeň závislosti = 8 300 Kč, III. stupeň závislosti = 8 300 Kč, IV. stupeň závislosti = 8 700 Kč
    - od 18 do 26 let - zdravé dítě = 6 600 Kč, I. stupeň závislosti = 6 750 Kč, II. stupeň závislosti = 8 100 Kč, III. stupeň závislosti = 8 600 Kč, III. - IV. stupeň závislosti = 9 000 Kč

    Odměna pěstouna
    Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci (osoba pečující i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte). Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich.

    Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc:
    a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě,
    b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,
    c) 20 000 Kč,
    1. je-li pečováno alespoň o 3 děti,
    2. je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
    3. jde-li o osobu v evidenci pečovatelů, kteří mohou poskytovat přechodnou péči, a to i v případě, že aktuálně nepečuje o žádné dítě, nebo
    d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
    Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna zvyšuje vždy o 4 000 Kč.

    Pokud je osoba pečující nebo osoba v evidenci rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, náleží jí odměna pěstouna vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti), jí náleží odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na její sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte.

    Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti.

    Příspěvek při převzetí dítěte
    Nárok na tuto jednorázovou dávkou má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče.
    Výše příspěvku při převzetí dítěte činí:
    - do 6 let = 8 000 Kč
    - od 6 do 15 let = 9 000 Kč
    - od 15 do 26 let = 10 000 Kč

    Příspěvek při ukončení pěstounské péče
    Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč.

    Příspěvek na nákup motorového vozidla
    Nárok má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna . Další podmínkou je, že toto vozidlo pěstoun nepoužívá k výdělečné činnosti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč.

    Bližší informace o dávkách pěstounské péče můžete nalézt také ZDE.

    zpět