INFORMAČNÍ PORTÁL

Křižovatka informací, kontaktů a šancí pro vás
 


ÚvodPříspěvky a důchodySlužbyPomůckyVzděláváníPracovní uplatněníBariéryOrganizaceVolný časPraktické informace a formuláře

Informace:verze pro tisk

Příspěvky pro zdravotně postižené


Legislativa


Příspěvek na péči
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Vyhláška č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních službách

Příspěvek na mobilitu a Příspěvek na zvláštní pomůcku
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

zpět

Příspěvek na péči - zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách


Příspěvek je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Za příspěvek si tyto osoby budou moci zaplatit péči, kterou potřebují - od osby blízké, popř. od jiné osoby z jejich okolí (soused, známý) nebo od registrovaného poskytovatele sociálních služeb. Možná je i kombinace více osob a poskytovatelů.

Pokud vám péči poskytuje tzv. asistent sociální péče (osoba z Vašeho okolí, která není vaší osobou blízkou a která neposkytuje péči jako podnikatel) je třeba s tímto asistentem sepsat smlouvu o poskytování péče. Tato smlouva musí mít následující náležitosti: označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc. Vzor smlouvy s asistentem sociální péče naleznete ZDE.

Vyplácení příspěvku je v kompetenci krajských poboček Úřadu práce. Formulář žádosti o příspěvek je k dispozici zde.

Krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely rozhodování o příspěvku sociální šetření. Při něm se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska zvládání základních životních potřeb. Sociální šetření provádí sociální pracovník. Lékařská posudková služba OSSZ pak posuzuje zdravotní stav dané osoby na základě žádosti zaslané krajskou pobočkou ÚP; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. O výsledcích posouzení zvládání základních životních potřeb zpracovává LPS OSSZ posudek, který pak zasílá zpět krajské pobočce ÚP. Krajská pobočka ÚP poté vydá rozhodnutí o stupni příspěvku.

Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

Základní rozdělení výše příspěvku

Dle stupně závislosti je výše příspěvku na péči určena takto:

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc:
a) 3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc:
a) 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Zvýšení příspěvku o 2 000 Kč měsíčně náleží
a) nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou
1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře,
2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a
b) rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,
jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu.

Od 1. 12. 2012 náleží zvýšení příspěvku o 2000 Kč také nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku, kterému náleží příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost). Nicméně, v případě, že by Vaše dítě splňovalo nárok na obě výše uvedená zvýšení příspěvku na péči, lze přiznat pouze jedno zvýšení.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

Mobilita
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat
1. vstávání a usedání,
2. stoj,
3. zaujímat a měnit polohy,
4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5. otevírat a zavírat dveře,
6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

Orientace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2. mít přiměřené duševní kompetence,
3. orientovat se osobou, časem a místem,
4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

Komunikace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5. používat běžné komunikační prostředky.

Stravování
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2. nalít nápoj,
3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4. najíst se a napít,
5. dodržovat stanovený dietní režim,
6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

Oblékání a obouvání
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3. oblékat se a obouvat se,
4. svlékat se a zouvat se,
5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

Tělesná hygiena
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. použít hygienické zařízení,
2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3. provádět celkovou hygienu,
4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

Výkon fyziologické potřeby
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. včas používat WC,
2. zaujmout vhodnou polohu,
3. vyprázdnit se,
4. provést očistu,
5. používat hygienické pomůcky.

Péče o zdraví
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

Osobní aktivity
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3. styku se společenským prostředím,
4. stanovit si a dodržet denní program,
5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

Péče o domácnost (nehodnotí se u osob do 18 let věku)< Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2. manipulovat s předměty denní potřeby,
3. obstarat si běžný nákup,
4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7. obsluhovat topení,
8. udržovat pořádek

Pokud nezvládáte alespoň 1 z aktivit uvedených v popisu jednotlivých základních životních potřeb, hodnotí se celá potřeba jako nezvládnutá.

Bližší informace k posuzování jednotlivých základních životních potřeb můžeme poskytnout na základě Metodiky lékařské posudkové služby ČSSZ, kterou máme v Poradně pro život s postižením k dispozici.

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

V případě, že Vám nebo Vašemu dítěti byl příspěvek na péči odejmut nebo nebyl přiznán, lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o odebrání nebo nepřiznání příspěvku podat odvolání. Odvolání se podává zpět na krajskou pobočku Úřadu práce, která vydala rozhodnutí - tato pobočka může své rozhodnutí ještě přehodnotit, pokud ovšem na svém rozhodnutí setrvá, předává odvolání dále na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V případě neúspěchu odvolání máte dále možnost podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště (pokud máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu). Žalobu lze podat do dvou měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení. Soudní výlohy nehradíte ani v případě neúspěchu žaloby.

Ke stažení:
vzor odvolání
vzor správní žaloby

Změna nároku na příspěvek při lázeňské či nemocniční péči
Nárok na příspěvek na péči nemáte v případě, že je vám po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu (neplatí pro domovy osob se zdravotním postižením). V takovém případě by vám za tento měsíc příspěvek na péči nenáležel (nikdy nedochází k jeho krácení, příspěvek buď náleží celý, nebo nenáleží vůbec).
Je ovšem důležité uvědomit si, co je to celý kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce je splněna tehdy, pokud jste v daném zařízení i celý první a poslední den v měsíci. Stačí však to, abyste byli první den v měsíci přijati nebo poslední den v měsíci propuštěni ze zařízení, a podmínka celého kalendářního měsíce splněna není a vám náleží celý příspěvek na péči. Z tohoto důvodu je vhodné plánovat si např. lázně tak, aby zasahovaly do dvou měsíců a vy jste vždy alespoň půl dne v daném měsíci byli doma. Přiblížíme si tento postup např. na lázeňském pobytu:
  • nástup 15. 2., odjezd 15. 4. - celý březen jste byli v lázních, za tento měsíc příspěvek nenáleží, za únor a duben příspěvek náleží v plné výši
  • nástup 1. 2., odjezd 15. 3. - v únoru jste byli alespoň část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši
  • nástup 15. 2., odjezd 31. 3. - v březnu jste opět byli již část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši
  • nástup 1. 2., odjezd 31. 3. - oba měsíce jste byli vždy část dne doma, příspěvek náleží za oba měsíce v plné výši

  • !!!POZOR!!!! V případě, že se jedná o neakutní (plánovanou) dlouhodobou hospitalizaci, je možno pobírat v době této hospitalizace příspěvek na péči v případě, že pobyt osoby, která bude po dobu hospitalizace poskytovat péči, schválí revizní lékař zdravotní pojišťovny závislé osoby. O schválení poskytování péče na dobu hospitalizace žádá lékař oddělení, kde bude závislá osoba hospitalizována, prostřednictvím formuláře "žádanka o schválení/povolení".
    Osoba poskytující péči v průběhu hospitalizace musí být samozřejmě uvedena v seznamu poskytovatelů pomoci v dokumentaci k příspěvku na péči osoby, o kterou pečuje.

    Prokazování příspěvku na péči jako příjmu
    Příspěvek na péči se nepovažuje za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). Výplata příspěvku na péči tedy neovlivní výši takových dávek, jako je přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení.
    Příspěvek na péči se nepovažuje pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) za příjem osoby, které tento příspěvek náleží, protože dávka je účelově zaměřena na úhradu péče. Toto pravidlo stanoví zákon o životním a existenčním minimu (§ 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu).
    Osoba, které příspěvek na péči náleží, může tuto dávku využít k zakoupení sociální služby (péči mu poskytne registrovaný poskytovatel sociálních služeb) nebo může poskytnout určitou finanční částku osobě, která péči poskytuje (rodinný příslušník nebo jiná osoba), popřípadě může docházet ke kombinaci obou možností. V takovém případě použije např. část prostředků z příspěvku na péči na nákup služby nebo na nákup speciálních hygienických prostředků apod. a část poskytne např. rodinnému příslušníku, který o ni pečuje.
    Pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi se příspěvek na péči ani jeho část (např. částky, které si matka za péči ponechá) nepovažuje za příjem v případech, kdy se tato dávka využije v rámci osob společně posuzovaných s osobou, které náleží příspěvek na péči (např. matka pečuje o dítě, kterému náleží tento příspěvek).
    Jiná je situace, kdy požádá o dávky pomoci v hmotné nouzi osoba, se kterou se osoba, o niž pečuje, do okruhu společně posuzovaných osob nepočítá (např. v případě, že pečuje známý nebo soused). V takovém případě se finanční částky, které za vykonávanou péči dostává, pokud mají znaky opakujícího se nebo pravidelného příjmu, považují podle zákona o životním a existenčním minimu za příjem pečující osoby.

    Další neméně podstatnou záležitostí je danění příspěvku na péči. Novela zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. reaguje na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to tak, že doplňuje § 4, odst. 1, písmeno i) takto:
    (1) Od daně jsou osvobozeny:
    i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách.
    Pokud o vás tedy pečuje osoba blízká, nemusí od vás přijatý příspěvek na péči danit; pokud však o vás pečuje i jiná fyzická osoba (asistent sociální péče), nemusí příspěvek na péči danit pouze v případě, že výše přijatého příspěvku nepřesáhne částku 12 000 Kč měsíčně, což by bylo možné v případě, že by tento asistent sociální péče poskytoval péči zároveň více osobám.

    Pojištění pečující osoby
    Nárok na úhradu zdravotního pojištění vzniká podle zákona č. 48/1997, § 7, odst. 1, písm. g) a na sociální pojištění (resp. započtení doby péče do doby důchodového pojištění) podle zákona č. 155/1995 Sb., § 5, odst. 1, písm. s).
    Sociální pojištění jako takové hrazeno státem není, doba péče se však v případě, že pečujete o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči II. - IV. stupně, nebo o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči I. stupně a která je mladší 10 let, započítává jako náhradní doba důchodového pojištění (tzn. jako odpracované roky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod).
    Nárok na započtení doby péče má však pouze pečující osoba, která pokytuje péči v největším rozsahu a zároveň se jedná o osobu blízkou, nebo se závislou osobou žije ve společné domácnosti.
    Pokud je závislá osoba dlouhodobě mimo domov ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, lázně, ...), započítává se doba péče jako náhradní doba důchodvého pojištění pouze v případě, že doba pobytu závislé osoby mimo domov nepřekročí 90 dní nepřetržitě nebo 120 dní v průběhu celého roku. Přesáhne-li délka umístění závislé osoby ve zdravotnickém zařízení některou z výše uvedených dob, považuje se osoba za osobu pečující v období prvních 90, resp. 120 kalendářních dnů pouze v případě, že v tomto období závislou osobu v zařízení pravidelně navštěvovala a a dle vyjádření tohoto zařízení se osobně podílela na péči o závislou osobu. (uvedené informace vyplývají z vyjádření ČSSZ).
    !!!POZOR!!! Aby Vám byla doba péče započtena jako náhradní doba důchodového pojištění, je třeba o poskytování péče osobě závislé informovat OSSZ, pod kterou spadáte dle místa bydliště, a to nejpozději do dvou let od ukončení poskytování péče (nebo při podání žádosti o důchod, pokud žádost podáváte ještě před ukončením péče) !!!POZOR!!!
    Zdravotní pojištění je za pečující osobu hrazeno státem v případě, že pečuje o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči II. - IV. stupně, nebo pečuje o závislou osobu, které náleží příspěvek na péči I. stupně a která je mladší 10 let.
    Zdravotní pojištění je hrazeno za všechny osoby, které jsou v žádosti o příspěvek na péči uvedeny jako osoby pečující. Není však hrazeno v době, kdy byla závislé osobě výplata příspěvku na péči zastavena.

    Důchod pečujících osob
    Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se novelizuje zákon o důchodovém pojištění, přinesl od 1.7.2009 změnu v důchodech pečujících osob.
    U osob pečujících déle než 15 let se provede tzv. srovnávací výpočet, prakticky tedy dva typy výpočtu výše dávky:
    a) Období celé péče se považuje za dobu vyloučenou a operuje se pouze s příjmy z výdělečné činnosti, kterých pečovatel dosahoval před a po výkonu péče. Tyto příjmy se zprůměrují pouze na období, ve kterých jich bylo opravdu dosahováno, období péče se vyloučí, a to včetně případných přivýdělků, které zde pečovatel získal.
    b) Do období výkonu péče po roce 2006 se dosadí jako "fiktivní příjem" celá částka příspěvku na péči, která je poskytovaná opečovávané osobě na základě zákona o sociálních službách (i kdyby z ní pečující osoba dostávala třeba jen část), a do let před rokem 2007, kdy se příspěvek na péči ještě nevyplácel, částka 96 000,-Kč vynásobená příslušným koeficientem, a tento "fiktivní příjem" se přičte k případným přivýdělkům. Pečující osobě se po provedení těchto dvou výpočtů přizná výměra důchodu v té výši, která pro něj vyjde výhodněji.

    Pokud péče netrvala alespoň výše zmíněných 15 let, je možnost zažádat si při podání žádosti o starobní či invalidní důchod alespoň o vyloučení doby péče - to je výhodné zejména v případě, že pečující osoba dosahovala v době péče nízkých nebo nulových výdělků - vyloučením doby péče dojde k tomu, že tyto nízké výdělky nebudou při výpočtu důchodu zohledněny a celkový výdělek se nebude rozpočítávat i na vyloučenou dobu. I v případě, že si necháte dobu péče (resp. výdělky z této doby) vyloučit, bude Vám doba péče započtena jako náhradní doba důchodového pojištění (tedy odpracované roky).

    Povinnosti příjemce příspěvku
    Příjemce příspěvku je povinen:
    a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu.
    Změnami ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek se rozumí např. pobyt závislé osoby ve zdravotnickém zařízení, na táboře, škole v přírodě atd.
    b) na výzvu příslušného krajské pobočky Úřadu práce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li krajská pobočka Úřadu práce lhůtu delší.
    c) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě.
    d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb, nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu.
    e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku,

    Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou výše.
    Jestliže byla výplata příspěvku zastavena z důvodu nesplnění některé z povinnostíuvedených výše, výplata příspěvku se obnoví od třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost opět splněna.

    zpět

    Příspěvek na mobilitu - zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením


    Příspěvek na mobilitu je opakující se dávkou, která slouží k částečné úhradě zvýšených nákladů na dopravu osobám se zdravotním postižením; nahrazuje příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu (dávky poskytované do 31. 12. 2011).

    Na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která
  • má nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P podle legislativy platné po 1. 1. 2014
  • v kalendářním měsíci se za úhradu opakovaně dopravuje nebo je dopravována a
  • nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče (s výjimkou případů zvláštního zřetele).
  • Nárok na příspěvek na mobilitu u osob, kterým jsou poskytovány tyto pobytové služby, tedy bude posuzován individuálně; pokud splníte ostatní podmínky pro přiznání příspěvku, můžete jej získat i přesto, že trvale bydlíte v některém z výše uvedených zařízení.

    Výše uvedené podmínky musí být splněny současně a, s výjimkou podmínky opakovaného dopravování, musí být splněny po celý kalendářní měsíc.

    Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nemáte v případě, že jste po celý kalendářní měsíc v péči zdravotnického zařízení (nemocnice, lázně). Podmínka celého kalendářního měsíce je splněna tehdy, pokud jste v daném zařízení i první a poslední den v měsíci. Stačí však to, abyste byli první den v měsíci přijati nebo poslední den v měsíci propuštěni ze zařízení, a podmínka celého kalendářního měsíce splněna není a vám náleží celý příspěvek na mobilitu. Z tohoto důvodu je vhodné plánovat si např. lázně tak, aby zasahovaly do dvou měsíců, a vy jste vždy alespoň půl dne v daném měsíci byli doma.

    Vyplácení příspěvku je v kompetenci krajských poboček Úřadu práce. Formulář žádosti o příspěvek je k dispozici zde.

    V případě, že Vám nebo Vašemu dítěti byl příspěvek na mobilitu odejmut nebo nebyl přiznán, lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o odebrání nebo nepřiznání příspěvku podat odvolání. Odvolání se podává zpět na krajskou pobočku ůřadu práce, která vydala rozhodnutí - tato pobočka může své rozhodnutí ještě přehodnotit, pokud ovšem na svém rozhodnutí setrvá, předává odvolání dále na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
    V případě neúspěchu odvolání máte dále možnost podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště (pokud máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu). Žalobu lze podat do dvou měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

    !!!POZOR!!! Vzhledem k tomu, že od 1.1.2014 je nárok na příspěvek na mobilitu přímo podmíněn přiznáním průkazu osoby se zdravotním postižením, doporučujeme v případě nepřiznání příspěvku primárně řešit spíše nepřiznání průkazu.

    zpět

    Příspěvek na zvláštní pomůcku - zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením


    Příspěvek na zvláštní pomůcku, poskytovaný na základě zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v sobě slučuje několik dříve poskytovaných klíčových příspěvků pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky, na úpravu bytu) a je určen k pořízení potřebného vybavení pro těžce postižené osoby. Nárok na tento příspěvek má osoba s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým postižením nebo těžkým zrakovým postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (zdravotní stav trvá nebo bude trvat déle než 1 rok), a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Seznam diagnóz pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, který je uveden v příloze č. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, je k dispozici ZDE (seznam obsahuje i kontraindikace, tzn. indikace, které brání přiznání příspěvku).

    Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku

    I. Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí

    1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 přílohy k zákonu:
    a) dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, např. ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku (kontakty na firmy, které speciální úpravy provádějí naleznete ZDE),
    b) stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu (nikoli o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.).

    2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. c), d), g), j) a k) přílohy k zákonu:
    speciální komponenty osobního počítače, např. uzpůsobená klávesnice, myš, speciální programové vybavení.

    3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i) přílohy k zákonu:
    a) nájezdové ližiny,
    b) přenosná rampa,
    c) schodolez,
    d) schodišťová plošina, včetně instalace,
    e) stropní zvedací systém, včetně instalace.

    4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu:
    stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě.

    5. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), d) a i) přílohy k zákonu: schodišťová sedačka, včetně instalace.

    Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny lze však poskytnout pouze v případě, že odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu.Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení schodišťové plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2 návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.

    II. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám

    1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 přílohy k zákonu:
    a) kalkulátor s hlasovým výstupem,
    b) digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem,
    c) digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem,
    d) speciální programové vybavení pro zrakově postižené.

    2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) a b) přílohy k zákonu:
    a) vodicí pes,
    b) slepecký psací stroj,
    c) DYMO kleště,
    d) elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé,
    e) elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé,
    f) indikátor barev pro nevidomé,
    g) měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem,
    h) braillský displej pro nevidomé,
    i) tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé,
    j) hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé.

    3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) až c) přílohy k zákonu:
    diktafon.

    4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. b) až d) přílohy k zákonu:
    a) kamerová zvětšovací lupa,
    b) digitální zvětšovací lupa.

    III. Zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám

    1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 přílohy k zákonu:
    a) signalizace bytového zvonku, signalizace domovního zvonku, včetně instalace,
    b) signalizace pláče dítěte, včetně instalace,
    c) speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči.

    2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) přílohy k zákonu:
    individuální indukční smyčka.

    3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. c) přílohy k zákonu:
    a) elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé,
    b) elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé.

    4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) a c) přílohy k zákonu:
    a) zařízení pro poslech audiovizuálního zařízení,
    b) signalizace telefonního zvonění,
    c) telefonní zesilovač.

    IV. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu

    a) motorové vozidlo,
    b) speciální zádržní systémy (nikoli běžné dětské autosedačky).

    Příspěvek je poskytován osobám starším 1 roku (s výjimkou příspěvku na úpravu bytu - poskytován osobám starším 3 let, a příspěvku na pořízení vodícího psa - poskytován osobám starším 15 let), které tuto pomůcku využijí k sebeobsluze nebo ji potřebují k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím, a které mohou pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá.
    Příspěvek lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců před dnem zahájení řízení o poskytnutí příspěvku.
    Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které vzhledem k zdravotnímu postižení žadateli plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.

    Výše příspěvku na zvláštní pomůcku
    Maximální výše příspěvku na jednotlivou pomůcku je 350 000 Kč (u schodišťové plošiny 400 000 Kč) s tím, že příspěvek může činit maximálně 90% z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Pokud nemáte dostatek finančních prostředků k doplacení zbývající částky, může krajská pobočka Úřadu práce určit i nižší spoluúčast (minimálně však 1 000 Kč). Při určování výše spoluúčasti se přihlíží k míře využívání zvláštní pomůcky, příjmům žadatele o příspěvek, příjmům dalších společně posuzovaných osob a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
    Pokud je cena pomůcky nižší než 24 000 Kč, příspěvek vám bude poskytnut v případě, je-li váš příjem a příjem osob společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. Ve zvláštních případech, zejména pokud opakovaně žádáte o příspěvky na pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 000 Kč, může krajská pobočka Úřadu práce poskytnout příspěvek i přesto, že je váš příjem a příjem společně posuzovaných osob vyšší než osminásobek životního minima .
    Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (do tohoto limitu se započítává i výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla). Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které vrátíte nebo jejichž vrácení bylo prominuto. V případě poskytnutí schodišťové plošiny se limit navyšuje na 850 000 Kč.

    Vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část je osoba, které byl tento příspěvek vyplacen, povinna vrátit, jestliže
  • nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky
  • nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce
  • v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců ode dne vyplacení příspěvku přestala být vlastníkem zvláštní pomůcky
  • v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců ode dne vyplacení příspěvku přestala zvláštní pomůcku užívat (s výjimkou případu, kdy osoba přestala pomůcku využívat z důvodu změny zdravotního stavu)
  • použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání
  • se prokáže, že osoba, uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje

  • Pokud zemře osoba, které byl příspěvek vyplacen, nevzniká povinnost příspěvek nebo jeho poměrnou část vracet, totéž platí i v případě, že vodící pes, na kterého byl příspěvek poskytnut, zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce příspěvku.

    Vyplácení příspěvku je v kompetenci krajských poboček Úřadu práce. Formulář žádosti o příspěvek je k dispozici zde.

    V případě, že Vám nebo Vašemu dítěti nebyl příspěvek na zvláštní pomůcku přiznán, lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o nepřiznání příspěvku podat odvolání. Odvolání se podává zpět na krajskou pobočku Úřadu práce, která vydala rozhodnutí - tato pobočka může své rozhodnutí ještě přehodnotit, pokud ovšem na svém rozhodnutí setrvá, předává odvolání dále na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
    V případě neúspěchu odvolání máte dále možnost podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště (pokud máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu). Žalobu lze podat do dvou měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

    Ke stažení:
    vzor odvolání

    zpět

    Příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na zakoupení motorového vozidla - zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením


    Příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na zakoupení motorového vozidla je poskytován osobě starší 3 let, která splňuje zdravotní indikace stanovené v příloze zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (konkrétní indikace pro přiznání tohoto příspěvku jsou uvedeny níže), a která se opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování se prokazuje čestným prohlášením.

    Vyplácení příspěvku je v kompetenci krajských poboček Úřadu práce. Formulář žádosti o příspěvek je k dispozici zde.

    Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla
    1. Zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i) a l):
    a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,
    b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
    d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
    e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,
    f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin,
    g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,
    h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,
    i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s krátkým pahýlem bez možnosti oprotézování nebo exatrikulace v kyčelním kloubu,
    l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.
    2. Těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.

    Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace)
    duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky

    Výše příspěvku a lhůta pro jeho poskytnutí
    Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí 200 000,- Kč. Příspěvek lze poskytnout opakovaně po uplynutí lhůty 10 let od data nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání předchozího příspěvku. Výjimku z výše uvedené lhůty 10 let ovšem mají osoby, kterým do 31. 12. 2011 neuplynula celá pětiletá lhůta od poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla dle vyhlášky č. 182/1991 Sb. Tyto osoby mohou po 1. 1. 2012 požádat poprvé o příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla již po uplynutí 5 let, nikoli po 10 letech.

    Vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část je osoba, které byl tento příspěvek vyplacen, povinna vrátit, jestliže
  • nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky
  • nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce
  • v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala být vlastníkem zvláštní pomůcky
  • v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat (s výjimkou případu, kdy osoba se přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem z důvodu změny zdravotního stavu)
  • se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem
  • použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo
  • se prokáže, že osoba, uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje

  • Pokud potřebujete na automobilu provést speciální úpravy, můžete na ně zkusit získat příspěvek na zvláštní pomůcku (příspěvek na potřebné speciální úpravy lze žádat i na automobil, který si pořídte z vlastních financí, bez příspěvku na zakoupení motorového vozidla).. V případě, že Vám nebo Vašemu dítěti nebyl příspěvek na zvláštní pomůcku přiznán, lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí o nepřiznání příspěvku podat odvolání. Odvolání se podává zpět na krajskou pobočku Úřadu práce, která vydala rozhodnutí - tato pobočka může své rozhodnutí ještě přehodnotit, pokud ovšem na svém rozhodnutí setrvá, předává odvolání dále na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vzor odvolání naleznete ke stažení níže.
    V případě neúspěchu odvolání máte dále možnost podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu dle místa Vašeho trvalého bydliště (pokud máte trvalé bydliště v Praze, podáváte žalobu k Městskému soudu). Žalobu lze podat do dvou měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

    Vrácení daně z přidané hodnoty
    S příspěvkem souvisí i daňová úleva - při koupi auta je možné zažádat na finančním úřadě v místě trvalého bydliště o vrácení daně z přidané hodnoty. Tento nárok najdete v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 85. Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení DPH u jednoho osobního auta zakoupeného v ČR v období pěti let v maximální výši 100 000,- Kč. Nárok na vrácení zaplacené daně lze uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém jste obdrželi rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení osobního automobilu, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Žádost o vrácení DPH musí mít tyto náležitosti:
  • jméno, příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo zdravotně postižené osoby,
  • rozhodnutí úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla,
  • daňový doklad nebo doklad o nákupu osobního automobilu, který byl vystaven plátcem daně,
  • na dokladu je plátce povinen uvést tyto údaje: své obchodní jméno, sídlo, daňové identifikační číslo, rozsah a předmět daňového plnění, datum nákupu, sazbu daně a její výši.

  • Vrácení daně můžete uplatnit i při nákupu staršího ojetého vozu. Je však třeba si vždy dopředu ověřit u prodejce, zda je plátcem DPH a zda vám může vystavit doklad, kde bude DPH vyčíslena. Bez toho nelze o její vrácení požádat. U auta zakoupeného v bazaru je třeba mít na paměti, že DPH se vrací (až na ojedinělé případy) pouze z rabatu autobazaru.
    Daňová úleva je vázána pouze na příspěvek na zakoupení vozidla, není možné ji uplatnit na vůz, který si koupíte sami.

    Další zajímavé informace a kontakty, které se Vám mohou hodit, pokud uvažujete o žádosti o tento příspěvek naleznete na webu projektu Auta bez bariér.

    Ke stažení:
    vzor odvolání
    vzor žádosti o vrácení DPH

    zpět